Je to schopnost soustředit se na to podstatné, odstranit vše, co ruší, a najít jednoduchá řešení pro složité problémy. V oblasti designu služeb se tento přístup osvědčuje znovu a znovu, protože někdy to nejlepší, co můžeme udělat, je ubrat a zjednodušit.
Obr. 2: Nick. Brown key chain with black and red background. [online]. In: unsplash.com. [Cit. 2024-06-03]. Dostupné z: https://unsplash.com/photos/brown-key-chain-with-black-and-red-background-MgvhZNdAfDo
Mindset minimalismu vnímám do jisté míry jako přesvědčení, že většina dobrých věcí už byla vymyšlena. Proto dává smysl se nejprve důkladně rozhlížet kolem sebe a hledat způsoby, jak vylepšovat již existující řešení.
Proč začínat od nuly, když můžeme stavět na osvědčeném?
V komerční sféře to vidíme na každém kroku: Apple přichází s produkty, které postupně zjednodušují naši interakci s technologií, Google už roky spoléhá na jediné vyhledávací pole, které nám stačí k nalezení všeho, co potřebujeme. A například Tesla Model 3 si získala pozornost díky svému minimalistickému interiéru, kde hraje hlavní roli dotyková obrazovka a co nejméně fyzických tlačítek…
Neustálé vytváření nových nástrojů a aplikací často jen spotřebovává čas a energii.
Minimalismus v designu služeb spočívá v hledání spolupráce a kooperace, místo aby se každý snažil znovu objevovat kolo. Ikea je skvělým příkladem – místo přebytečného montování svých výrobků zjednodušila proces tak, aby byl pro zákazníky i pro ni samotnou efektivnější. Ryanair to udělal s nízkonákladovým létáním, Slack zase se svým komunikačním nástrojem.
HCD proces a minimalismus
Human-Centered Design (HCD) je přístup, který klade člověka – uživatele nebo zákazníka – do středu celého procesu. Skládá se z několika klíčových fází: poznání, definování, ideace, prototypování a testování. V první fázi se zaměřujeme na pochopení potřeb uživatele, poté definujeme hlavní výzvy, přicházíme s nápady na řešení, vytváříme prototypy, které následně testujeme a upravujeme na základě zpětné vazby.
V designu služeb, zejména v rámci HCD přístupu, se minimalismus musí propsat do všech těchto částí procesu. Právě první dvě fáze – poznání a ideace – jsou ty, kde se podle mě dá ubrat nejvíc zbytečného a přidat na smysluplném.
Níže se dočtete, jak aplikovat mindset minimalismu do jednotlivých fází procesu
Fáze poznání
Designéři tuto fázi dobře znají. Cílem je co nejlépe pochopit problém z různých úhlů pohledu. Co však v praxi často vídám, je tendence sáhnout po nejčastěji využívaných metodách – jako jsou například hloubkové rozhovory – aniž bychom zvážili, zda podobná data už náhodou neexistují. Někdy se tak míjí příležitost zaměřit pozornost tam, kde je větší potenciál objevit něco skutečně nového a přínosného pro projekt.
Na jednom projektu zaměřeném na tísňovou péči se například realizovali hloubkové rozhovory, které nepřinesly nic zásadně nového. Kdybychom svou pozornost raději zaměřili na kontextové rozhovory s organizacemi, které se v oblasti snaží něco změnit, mohli jsme odhalit užitečnější poznatky.
Klíčový aha moment pro mě na tomto projektu byl, že když jsme realizovali v rámci této fáze dvě rozdílně složené focus groupy – jedna jen s poskytovateli služeb, druhá se sociálními pracovníky, zástupci obcí, pečovateli a poskytovateli tísňové péče.
Zatímco výstupy z první focus group byly homogenní a nikterak objevné, výstupy z druhého setkání byly až ohromující. Kombinace jejich různých perspektiv vedla k významným objevům. S těmi jsme pak hojně pracovali v navazující fázi projektu.
Fáze ideace
Minimalismus v této fázi znamená nenechat se unést přemírou možností a složitých řešení. Důležité je setrvat u toho, co už existuje za řešení, klidně i v jiných oborech, a hledat způsoby, jak je implementovat do našich návrhů řešení a posunout je.
Příkladem může být jeden z projektů, na kterém jsem pracovala. Jednalo se o projekt, kde jsme hledali nejefektivnější způsoby, jak informovat zadlužené lidi o jejich možnostech oddlužení. Hned v úvodu projektu jsme do našich požadovaných kritérií na výstup dali podmínku, že naše řešení musí být dlouhodobě udržitelné - aspoň do roku 2050. Díky tomu se nám změnila kompletně optika, se kterou jsme na projekt pohlíželi.
Například velmi nadějný nápad, že založíme infolinku, se tímto zcela odstranil, jelikož cena za provoz infolinky by byla natolik vysoká, že po skončení projektu by jisto jistě dál již nemohla fungovat.
Často designéři dotáhnou projekt do konce grantu a tím končí. Ale klíč k úspěchu je udržitelnost a dlouhodobé myšlení.V projektech myslete hlavně na to, jak váš nápad emancipovat, aby ustál nejrůznější výzvy.
Fáze testování
Testování s primární cílovou skupinou je samozřejmost, ale není to všechno. Zkušenost nás naučila, že je důležité zapojit i zainteresované strany, které mohou odhalit skryté problémy, na které bychom sami nepřišli.
Například na projektu s cílem úprav na webu insolvence.justice.cz jsme si dali záležet na tom, aby web byl důkladně otestován s primární cílovou skupinou. Ačkoli jsme v týmu diskutovali i o dopadu na další zainteresované strany, dostali jsme ujištění, že zde nejsou žádná významná rizika, a proto jsme tuto oblast nepokryli tak důkladně.
Po spuštění webu jsme se však setkali s tvrdou kritikou od neziskových organizací, které byly nespokojené s tím, jak jsou na webu prezentovány. Sepisovatelé návrhů si zase stěžovali, že jim chybí původní kalkulačka, kterou jsme přizpůsobili pro srozumitelnost primární cílové skupiny, ale tím jsme ji pro ně udělali nefunkční.
A jak jsme se s tím vypořádali? Vyslechli jsme dodatečně připomínky zainteresovaných stran, zohlednili jejich potřeby a provedli úpravy. Díky tomu se tyto strany staly ambasadory nového webu a pomohly jej šířit k naší primární cílové skupině. Je tedy klíčové myslet na to, že i zainteresované strany mohou mít velký vliv na (ne)úspěch vašeho projektu.
Realizace a spolupráce
Minimalismus v designu služeb není jen o tom, co odstraníme, ale také o tom, jak chytře spolupracujeme. Když zveme do procesu různé aktéry, získáváme mnohem širší pohled a zvyšujeme šanci na úspěch. Realizací totiž vše teprve začíná, a měli bychom k tomu tak i přistupovat. Samotný výstup není konečným řešením; tím se stane teprve tehdy, až ho dostaneme k lidem a následně udržujeme a vylepšujeme.
Je skvělé si do kalendáře naplánovat událost, ideálně každé tři měsíce, kdy se podíváme na stav našeho výstupu, zkontrolujeme jeho aktuálnost a provedeme nějaké drobné vylepšení. Myslete na to, že ne všechno je třeba dělat v jedné osobě – ideální je, pokud se činnosti rozmělní mezi více osob, aby údržba byla časově nenáročná. Je důležité mít na paměti dlouhodobou vizi – co bude s projektem za 6 měsíců, rok nebo pět let?
Závěrem bych ráda vyzdvihla klíčové myšlenky: spolupráce, jednoduchost a udržitelnost. Když odstraníme zbytečné a zaměříme se na to podstatné, přinese nám to nejen lepší výsledky, ale také větší radost z práce. A to je to, co minimalismus v designu služeb skutečně znamená.